Předmět podnikání Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona už nemá rejstříkovým soudům stačit

Dne 12. května 2021 rozhodl Nejvyšší soud ve věci dovolání podaného akciovou společností KOMFORT, a.s. Případ jako takový není co do skutkové stránky nijak zvlášť zajímavý, když výjimkou by snad mohly být obchodní společnosti podnikající v oblasti realitního zprostředkování, u těch nicméně předpokládám, že mají již „problém“ řešený shora uvedenou akciovou společností KOMFORT, a.s. nějakou dobu vyřešen. Rozhodnutí Nejvyššího soudu je však zajímavé s ohledem na právní stanovisko, které soud v rozhodnutí zaujal, a které se může týkat drtivé většiny českých obchodních společností (tedy společností s ručením omezeným, akciových společností, veřejných obchodních společností a komanditních společností).

O jaké stanovisko se jedná? V odstavci 28 rozhodnutí je uvedeno, že: Ujednání stanov, podle něhož je předmětem podnikání akciové společnosti výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona nesplňuje požadavek určitosti, neboť z něj není zjevné, co je předmětem podnikání dané společnosti, a odpovídajícího výsledku se nelze dobrat ani výkladem. Dále v odstavci 31 rozhodnutí je uvedeno: Je-li ve společenské smlouvě (stanovách) uveden a případně i do obchodního rejstříku zapsán jako předmět podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, odporuje tento zápis § 25 odst. 1 písm. b) z. v. r. [pozn. aut. zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů] a je třeba zjednat nápravu postupem podle § 9 odst. 1 z. v. r.

Jinak řečeno, ujednání v zakladatelských právních jednáních (společenských smlouvách, zakladatelských listinách a stanovách) obchodních společností, že předmětem podnikání té které obchodní společnosti je výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, je ujednáním právně pouze zdánlivým, ke kterému se dle zákona nepřihlíží. Pokud existenci takového ujednání zjistí rejstříkový soud, má dle rozhodnutí Nejvyššího soudu vyzvat obchodní společnost k nápravě. Ta by měla spočívat v předložení odpovídajícího rozhodnutí nejvyššího orgánu o úpravě zakladatelského právního jednání a zajištění odpovídajícího zápisu změny v obchodním rejstříku. Pokud náprava zjednána nebude, může to vést i ke zrušení obchodní společnosti a její likvidaci. Existenci takového (zdánlivého) ustanovení může přitom rejstříkový soud zjistit poměrně jednoduše, a to nahlédnutím do obchodního rejstříku, případně do veřejně dostupné sbírky listin.

Toto stanovisko bylo po podání ústavní stížnosti shora uvedenou akciovou společností KOMFORT, a.s. potvrzeno i rozhodnutím Ústavního soudu ze dne 27. 7. 2021.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu i rozhodnutí Ústavního soudu lze v celém jejich znění nalézt na webových stránkách příslušného soudu (webové stránky Nejvyššího soudu České republiky jsou dostupné na adrese www.nsoud.cz, Ústavního soudu na adrese www.usoud.cz, spisová značka rozhodnutí Nejvyššího soudu je 27 Cdo 3549/2020, Ústavního soudu I. ÚS 1651/21).

V případě Vašeho zájmu jsme připraveni Vám s úpravou zakladatelského právního jednání Vaší obchodní společnosti a se změnou souvisejícího zápisu v obchodním rejstříku pomoci.